Zima 2000

 

            O akci zima budu psát z jednoho prostého důvodu, protože žádné jiné akce sem se nezúčastnil od vydaní minulého čísla občastníku U Prahy. Tak tedy sraz, ten nebyl vyloženě stanoven. Jinak, všichni jsme se sešli v penzionu (hospodě) Bílá Strž, který se nachází u železniční stanice Hojsova Stráž. Vlakem se tam dostala většina zúčastněných, já, Zetor, Houska, Písa, Čuba, Toxxa, Haňour, Verča, Vorel, v Plzni přistoupivší Vendulka, Kuba++ a Váša. Dále přijeli do Bílé Strže škodovkou, i když s velkými problémy, čtyři individua, které teď již nepojmenuji a z nich jedna osoba odjela už v sobotu. Tedy vše shrnuto jsme tam byli vši něco před devátou. Sněhu v Hojsově Stráži mnoho nebylo, ale s přibývající nadmořskou výškou ho přibývalo. Po nějakým tom pivečku, čajíčku, kávičce jsme se vydali   směr Můstek. Počasí nám moc nepřálo, část cesty pršelo a ono to namrzalo, ale ten sníh byl. Šli jsme jak jinak za tmy a zastavili jsme se asi na tisíci metrech nad mořem, přibližně dva kiláky od onoho Můstku. Sněhu bylo poměrně hodně 20, 30, možná i 40 čísel. Tam jsme rozdělali stany a ňák tak jsme šli spát.

            V sobotu ráno jsme vstávali díky Čubovi po sedmé. Respektive náš stan ve složení já, Verča a Čuba. Ten nás donutil si zabalit, spakovat stan a teprve pak se nasnídat. Narozdíl od nás veškerý zbytek stanů spal o chvíli déle a byli probuzeni jak jinak, než námi. Samozřejmě se nejprve nasnídali a teprve pak si začali balit svá fidlátka. v té chvíli jsme s Čubou byli po snídani, takže jsme tam tak  mohli stát a čumět do blba. No, ale mělo to své výhody. Např. vedle, u Zetora ve stanu, se Orel pochcal nebo to aspoň tak vypadalo. Po dobalení části lidí, jsme se vydali, asi polovina zúčastněných někam dál do éteru. Na zbytek výpravy jsme počkali asi po pěti kilácích na nějakým rozcestníku. Šlo se nám celkem dobře po celou akci, poněvadž jsme chodili po běžkařský stopě. Za to nám mnoho běžkařů nadávalo, ale nám to bylo poměrně jedno. U ňákýho toho rozcestníku jsme se sešli v jednu grupu a dál jsme pokračovali společně směr jezero Laka, minimálně po turistické značce, ale po běžkařské stopě. Cestou jsme si moc zábavy neužili, alespoň podle mě. Cestou jsme to někde zapíchli a dali si oběd. Tedy vařili čaje a polévky, nad čímž okolo projíždějící běžkaři tak trochu slintali. Po obědě jsme se vydali k jezeru Laka, což od obědiště bylo co by kamenem dohodil. U jezera jsme udělali pár fotek a šli dál. Další cíl byla bývalá budova pohraniční stráže. Cestou k tomuto místu se nic významného nestalo, ale problém nastal když jsme ono místo měli najít. Sestoupili jsme asi kilometr k Železný Rudě namísto šesti. Z důvěryhodných zdrojů jsem zjistil, že podobná budova tam ještě v září byla, ale teď tam nic nebylo a kdyby se Haňour nesnažil nás zastavit, tak by jsme stihli vlk z Rudy po osmé. Takže kdyby Kuba++  nebyl tvrdohlavý, tak jsme mohli spát hezky o dvěstě, třista metrů výš na méně vlhkém sněhu a dál od Rudy. No pak už se nedalo s tím nic udělat. Po postavení stanů následovala ňáká véča, pro některé následně malé mejdlo. Pak se šlo spát.

            Ráno jako budík sloužil jak jinak než Čuba zase po sedmé. Pro mne a Čubu následovala rychlá snídaně, pakování a vypadnout rychle na vlak, kterej jsme stihli. Cestou se nic nestalo. Zbytek cestoval vlakem o dvě hodin později .

                                                                                                                                    Tomáš