Školení a Matka Televize


Již dlouhou dobu lze pozorovat dvě obce naší vesměs konzumní společnosti. Jedna baví a druhá, ta početnější, se baví. O těchto dvou obcích, jejich sporech a společných zájmech bude následujících několik řádek.

Situace

Skupina, skládající se z obou, výše uvedených obcí, přijde kupříkladu z výletu. Po hygieně, nasycení a celkovém uklidnění se rozprostře po místnosti, čeká, rozhlíží se kolem sebe, až tu najednou jeden z nich pronese kouzelnou větičku: "Bude teď ňákej program?" respektive její sestru: "Toxxa, co se teď bude dít?"

Co Se Za Touto Otázkou Skrývá?

Skrytu za tuto větičku vidíme konzumní dušičku, komiksový mozeček, navyklý obratně vyhledávat v televizním programu a rozlišovat v něm menší sračky od sraček větších.

Nebudu-li používat silného výraziva, pouze lehkou munici, musím nutně tyto dušičky zařadit do škatulky lidí, kteří se prostě nechávají bavit. S tím ale mohou ztratit vliv na dění okolo sebe a tak se nezřídka staví do řad destruktivní kritiky. Na navrženou zábavu pak obvykle reagují odmítavě, bez toho, aby uvedli jinou, kvalitnější alternativu : "Běž s tim někam. Teď dávaj doktorku Quinnovou! (Nemocnici na kraji města, Ženu za pultem, Spartakiádu)"

Jaké Jsou Varianty Otázky "Co se bude dít?"

Už jen pouhá jednoduchá vsuvka do první - mnou kritizované - otázky by dokázala povznést tuto otázku do zcela jiných sfér: "Bude ňákej program, nebo mám dát svoji novou hru"? (nové školení, mojí akci, starou hru ...)

Již z těchto malých vsuvek lze poznat obrat tazatele o stoosmdesát stupňů, z obce konzumentské do obce producentské; navrhnul alternativu!

Filipika Proti Producentům

Nebýt Vendulky, byl bych zapomněl na lstivou obec konzumentskou, Další odstavec není Vedulčin postoj. Celkem správně mi poradila, že je to možná námitka konzumentů proti tomu, co jsem dosud napsal. a její výtku předchozím odstavcům.

"Co je to za blbost, Urbanec? Je-li školení správně připraveno, pak na podobný otázky a vsuvky do otázek není vůbec prostor! Nikdo se nebude ptát, co se bude dít, protože se pořád něco děje! A vůbec tohle školení bylo blbý, protože ho nikdo dobře nezorganizoval!"

U Jádra Problému

A jsme přátelé U Prahy u toho! Myslí-li si někdo z nás, že jiní budou radostně tvořit program pro bandu znuděnejch TV maniaků, pak se asi mýlí. Opravdu se budu usmívat, když na mnou navrženou sebeblbější hru někdo zareaguje kladně, usměje se a pustí televizi? Ne! Chci, aby jediným hodnotným zážitkem bylo: "Tý jó, vona tu de Nova v barvě!" Doufejme že ne.

Společné Zájmy Obou Obcí

  1. Příjem televize je lepší doma, kde je kabelovka. Proč jezdit do přírody.
  2. Když už mě někdo dostane ven od televize, je mým jediným cílem klid \& pohoda, nejlépe v chatě u televize. Pozor, tento bod může být mírně rekurentní!
  3. Jsem-li už opravdu venku před chatou a televize není vidět, dělám kyselé obličeje a snad se někdo najde, kdo mě pošle zpět do chaty.
  4. Dostanu-li se daleko od chaty, jsem v akutním nebezpečí; chata není vidět. Dělám ještě kyselejší obličeje.
  5. Už jsem třicet minut neviděl televizi. Třesou se mi ruce a kolena. Dělám ty nejkyselejší xichty, jaké ještě dokážu bez toho, abych nedostal křeče do mimických svalů. Na vhodném místě (mech, sláma) omdlévám.

Možná jste se (nedej bože) někdo poznal. Jestli ano, tak co, sakra, děláte na školení?

Naším, doufám, společným zájmem z podobných akcí je odjíždět z nich spokojeni, unaveni a pobaveni. Proto bychom se mohli dohodnout na několika málo bodech, kterých se pro další akce držet alespoň náznakem:

  • Školení (od slova školit). Což takhle připravit si přednášku, která by spadala, alespoň rámcově, do oblasti KOŘESího zájmu? Jestli nezvládnu takto úzce vymezený okruh témat, mohu excelovat v oblasti mně blízké abych alespoň pobavil (Zuzko, udělej přednášku na téma Kelly Debili Family, Zdeněk se může vytasit s odborným rozborem sovětských agitaček, možná spolu se Zuzkou příjdete na zajímavou shodu v textech.)
  • Když nemám přednášku, jistě vymyslím jednu, dvě hry. Venku i v chalupě, po tmě i ve dne, je jich hafo! A myslet přeci nebolí.
  • Nebát se unavit. Použiji citaci : " Je moc hezký být unavenej. Případně hodně fyzicky unavenej, protože pak přídete s pocitem dobře vykonané práce do hospody a těsně před zhroucením si tam dáte bez ostychu bechera na účet ostatních. Mňam."
    autor citátu: V. Procházková, říjen 1996

Poslední Slovo

Jednou větou řečeno, chce to alespoň duševní zainteresovanost, někdy i tělesnou angažovanost a odvahu.
Vendulka & Čuba++

P.S. Sám se pochopitelně, jak je doufám z tohoto článku patrno, považuji za prokazatelného a nenapravitelného konzumenta ...